RadioDixie.cz je internetový portál, kde si za poslechu špičkové muziky můžete přečíst spoustu zajímavých článků. Mezi nimi najdete také rozhovor s názvem Rytec v sukních.
Ty nejzajímavější otázky pana Lukáše Visingra najdete níže.
Zbraně si tradičně spojujeme s mužským pohlavím, ale samozřejmě známe i mnoho žen, jimž palné či chladné zbraně učarovaly. Patří mezi ně také Iris Fojtíková, jež se zabývá uměleckým zdobením (nejen) nejrůznějších zbraní, protože pracuje jako rytec.
Jaké zbraně se jí nejčastěji dostávají na stůl, kdo jsou její zákazníci a jaké motivy si žádají?
Co kromě zbraní zdobí, jaké nástroje užívá a jak vůbec probíhá realizace typické zakázky?
Odpovědi na tyto a další otázky najdete v rozhovoru, který nám Iris Fojtíková poskytla.
Musím začít otázkou, kterou jste už určitě mnohokrát dostala. Rytectví, a zvlášť rytectví v souvislosti se zbraněmi, není povolání, které by bylo zrovna nejtypičtější pro ženu. Jak jste se k této pozoruhodné práci vlastně dostala?
Rytectví jako obor mi bylo přiděleno, protože na SUPŠ Turnov jsem se hlásila na zlatnici, ale nebylo místo. Téměř všechny dívky se tam hlásily na zlatnice, a tak ty ostatní škola rozdělila do jiných oborů. Šperkárna, jak se škole říká, má jasné zaměření, ale jednou pan učitel někomu zdobil zbraň a já jsem tím byla uhranuta. Od té doby jsem to chtěla dělat. Možná byste se divil, kolik žen zdobí zbraně v tichosti pod logem slavných firem.
Jak vy sama vnímáte rytectví? Je to spíše řemeslo, nebo spíše umění?
Je to spojení obojího. Samozřejmě, že můžete být dobrý řemeslník, ale když nic nového nevymyslíte, nebude vaše tvorba tak zajímavá. Budete potřebovat někoho, kdo vám ty návrhy bude dělat. S ním pak řešit, jestli to půjde tak vyrýt. A samozřejmě za to bude chtít peníze. To si málokdo uvědomuje, když mi řekne „Pošlete mi návrh“, že když kreslím, už pro něho pracuji! Já dělám téměř na všechno návrh. Chci, aby zákazník věděl, do čeho jde. Mohl si říct, že chce něco jinak. Vždyť na to jsem tu, aby měl něco, co ostatní nemají.
Podle vašich webových stránek bych řekl, že mezi vaše hlavní zákazníky patří myslivci, kteří chtějí vyzdobit své zbraně. Mám pravdu?
Ano, je to přesně tak. Někteří chtějí drobnosti, jako je kulička na kliku závěru nebo medailon na pistolovou botku. A pak jsou to fajnšmekři, kteří jsou nároční. Často chtějí zlatem vykládané prvky, bohaté zdobení a hodně zvířat. Ta dělám moc ráda a hodně se snažím, aby vypadala autenticky. Moji klienti jsou také sběratelé zbraní, i těch chladných, šavlí, mečů, nožů.
Zaujalo mě i zdobení motocyklových součástí. S jakými motocykly jste měla tu čest?
Dělala jsem kryt motoru na historický Harley-Davidson nebo páky spojky a brzdy pro Indian. Ale nejsou to jen motorky. Já se vlastně nebráním žádnému předmětu. Vyryla jsem kolekci nerezových šperků s portréty loveckých psů a také kolekci přívěsků s ochrannými znaky Slovanů. Takový ochranný znak POUTNÍK na klíče od auta je pěkný dárek. Běžně spolupracují se zlatníky, zdobím zlaté šperky a hodně snubních prstenů a spolupracuji s výtvarníky na uměleckých předmětech.
Ke své práci určitě potřebujete speciální nástroje. S jakými nejčastěji pracujete?
Stroje přímo nepoužívám, protože veškerá moje práce je čistě ruční. Používám ruční i pneumatické nástroje, které jsou vždy vedené rukou. Donedávna jsem neměla ani žádné šablony a kreslila jsem přímo na zbraň. Vlastní pracovní hroty si sama vyrábím. Hodně mi v té technické části pomáhá manžel, který je zároveň puškař, a tak se stará hlavně o rozebírání a skládání zbraní. Svěrák mi kdysi vyrobil tatínek a ještě jako studentce dal k Vánocům. A co se týká optiky, tak bez mikroskopu už se dnes rytec neobejde. Udělám tak mnoho propracovanějších detailů. Když jsem si ho před lety pořídila, hodně mě to posunulo. O pracovních nástrojích rytce jsem napsala i e-book.
Každý řemeslník či umělec určitě musí stále rozvíjet a zdokonalovat své dovednosti. Jak k takovému zlepšování sebe sama přistupujete vy?
Dělat, dělat, dělat… A zkoušet nové techniky, které ještě neznám. Praxe dělá mistra, nic jiného neznám. U nás se moc nenosí kolegialita mezi řemeslníky, neradí si navzájem. Naopak já učím toto řemeslo ve svých soukromých praktických kurzech. Mám různá témata, techniky a také individuální kurz, který připravím přímo na přání klienta. Bylo tak u mě několik nožířů a pravidelně pořádám speciál pro zlatníky.
Je to jeden z nejúspěšnějších kurzů. Ale kdokoliv přijde, je vítán. Když je jen trošku šikovný na ruce, tak si vyryje na konci dne třeba monogram. Někdo tak relaxuje od kancelářské práce, jiný zkouší nová řemesla. Jednou přijela paní, která nikdy nic v dílně nedělala. Manžel nemohl přijet, tak poslal ji, aby kurz nepropadl. Byl to hodně pokročilý kurz, říkala jsem si, že to bude výbuch. Ale společně jsme to zvládly.
Chystám na příští rok pár novinek v této oblasti. V lednu vždy vydávám nové termíny, které nabízím na svých stránkách a na sítích.
Zaujal Vás rozhovor? Celý článek si můžete přečíst ZDE.
Iris Fojtíková - Umělecké rytectví
