My si dnes ukážeme výrobu nástroje, tedy rýtka (rydla), pro jemné povrchové rytí, slangově „véčko“.
Nástroj, o kterém se budeme dnes bavit, nám umožňuje vytvářet rytiny ve stejném stylu, v jakém jsem vyzdobila například Brokovnici ZH, kterou najdete na mém webu pod tímto odkazem: https://iris-rytectvi.cz/gallery/brokovnice-zh-kuny/ nebo na obrázku níže.
Jak sami vidíte, výsledkem je jemnější rytina, která je méně plastická. Tento nástroj umožňuje přesné zachycení i těch nejmenších detailů v rytině. Pro srovnání si ukažme příklad této jemnější rytiny ve srovnání s plastickou rytinou medvěda na dnu nábojové schránky, kterou také najdete na mém webu pod odkazem https://iris-rytectvi.cz/galerie/mensi-prace/ nebo na tomto obrázku
Materiál
Já osobně používám pro tento druh rydel polotovary od firmy Wallorbe. Je to proto, protože jsou dostatečně tvrdé, aby se s nimi daly opracovat i tvrdších části zbraní. A také drží dobře ostří a nemusím po každé čárce přebrušovat.
Postup
Protože firma prodává od jednoho tvaru min. 10 kusů, kupuji univerzální tvar a z toho si na brusce vyrábím podle potřeby další.
Základní úhel
Jako první krok na brusce vytvořím po celé délce polotovaru ono zmiňované „véčko“ tzv. fazetu. Podle potřeby může být „V“ široké cca 90°, což nám umožní pohodlné naklánění při stínování, ale i užší náklon pro jemné tahy.
Při broušení dávám stále pozor, abych materiál „nevyhřála“. To znamená, aby nedošlo ke stavu, kdy broušením vytvořené teplo popustí ocel v místě, kde ho brousíme. Následkem toho totiž materiál změkne a už nedrží ostří. Pokud se nám to přece jen stane, je nutné špičku ulomit a začít znovu.
Podbrus
Při rytí této jemnější rytiny je potřeba, aby rydlo mělo tzv. podbrus. To je mírně zvednutý konec. Je to proto, aby se dalo lépe „vjíždět“ a „vyjíždět“ z materiálu.
A co je naprosto zásadní, je stejná šířka nástroje po celé délce rýtka. Takže fazetu prodloužím až na podbrus a snažím se zachovat stejné rozevření „V“ jako na zbytku nástroje! Pokud při výrobě neudržím stejnou šířku po celé délce nástroje, zašpičatělý nástroj při práci vniká do povrchu nejdřív užší částí. Za ní ale pokračuje širší část, která nemá dostatek místa a rydlo klade větší odpor. Zvýšený odpor rydla se většinou snažíme vyřešit zvýšením tlaku na nástroj, což má za následek trhavé poskoky rýtka a neřiditelné „výjezdy“ z materiálu, které nejen znehodnotí rytinu, ale často zapříčiňuje i mnoho úrazů. Popsaná situace je nejčastější chybou při výrobě nástroje pro tento druh rytiny.
Fazety je nutné po broušení zahladit, protože každá větší rýha brzdí a ztěžuje práci. Připravím si několik hrubostí smirku a postupuji od hrubých k jemnému. Pokud říkám jemný, mám na mysli smirek kolem 2000. A stále sledujeme, jestli to naše „V“ má stejný rozměr po celé délce nástroje.
Pro nasazení rydla do rukojeti na jeho opačném konci vybrousím špičku.
Rukojeť
Rukojeť vyrobíme na soustruhu nebo ji koupíme. Koupenou/vyrobenou rukojeť opracujeme rašplí a smirkem tak, aby se nám dobře držela. Každý rytec má jinou ruku, takže i rukojeť bude vyžadovat u každého individuální úpravy – žlábky, zářezy…Rukojeť ze dřeva by měla být opatřena ochranným kroužkem proti rozštípnutí (viz následující obrázek).
Pokud rydlo nemá ochranný kroužek, rukojeť se může snáz rozštípnout, viz obrázek s rozštípnutou rukojetí, a špička rydla nás může ošklivě zranit. Jak je vidět, v dlani by to asi příjemné nebylo 🙂 Ochranný kovový kroužek je důležitý bezpečnostní prvek!
Odseknu dlátem část rukojeti, aby nepřekážela při práci. Zahladím pilníkem a smirkem.
Teď už zbývá připravenou rukojeť jen upnout do svěráku do měkkých čelistí a nasadit na rýtko. A nástroj je na světě!
Výrobu rydla máte úspěšně zvládnutou! Koukněte se ještě na video návod na mém YouTube kanálu, ať je vám vše jasné. Doufám, že vám byl článek užitečný a budu ráda za zpětnou vazbu! Napište mi na Facebooku nebo Instagramu! Příště pro vás chystám článek o tom, jak se o rydla starat a jak je brousit tak, aby nám sloužila co nejdéle!
Iris Fojtíková umělecký rytec kovů